Fotbal nižší soutěže

Půlrok sparťanské rezervy v ČFL

Celkem třináctkrát si se svým týmem zaskákal na oslavu vítězství. Při derby bujaře slavil vítěznou branku Juliše s elánem svých svěřenců a po podzimu se drží s novým sparťanským B-týmem těsně na druhém místě ČFL za vedoucím Táborskem. Trenér Václav Kotal si vede s rezervou velmi dobře a věří, že i na jaře se sparťané budou prát o ty nejvyšší příčky ve třetí lize.

Celkem třináctkrát si se svým týmem zaskákal na oslavu vítězství. Při derby bujaře slavil vítěznou branku Juliše s elánem svých svěřenců a po podzimu se drží s novým sparťanským B-týmem těsně na druhém místě ČFL za vedoucím Táborskem. Trenér Václav Kotal si vede s rezervou velmi dobře a věří, že i na jaře se sparťané budou prát o ty nejvyšší příčky ve třetí lize.

 

 

 

Je to téměř půl roku od prvního tréninku znovuzrozeného B-týmu, panuje po podzimní části spokojenost?

„Výsledková určitě, tedy až na dvě domácí porážky s Pískem a s Táborskem, které mě mrzí. Zvláště ta s Táborskem, protože v tom mači se dalo minimálně remizovat. Zradila nás střelecká efektivita, a to nás stálo body, protože v dalších kláních se nám dařilo skórovat a vyhrávali jsme. Z celkového hlediska jsem spokojený. Naše obrana inkasovala pouze dvanáct branek, což je společně s prvním Táborskem nejméně v ČFL, přičemž v obranné řadě pravidelně nastupovali dva hráči ve věku 18 až 19 let. Organizace obranné fáze byla v pořádku. Co se týče útoku, tak tam se nám tolik nedařilo, zvláště v efektivitě. Vytvořili jsme si spoustu příležitostí, ale trápili jsme se v koncovce. Naštěstí vítězství i tak na začátku vystřílel Horák a v závěru podzimní části nám velmi pomohl Juliš, kdy i díky jeho brankám jsme v posledních pěti kolech neztratili ani bod a nadále tak na jaře můžeme pomýšlet na boje o baráž.“

Trápení v efektivitě. Takže si kolikrát říkáte, že byste nejraději obul kopačky a hráčům ukázal, jak se střílí branky? Přeci jen jste strávil v rudém dresu 9 let jako útočník.

„To si ani nepřipouštím, protože to je už hodně dávno, co jsem běhal po ligových trávnících (úsměv). Jsou to už jen vzpomínky. Dnes je fotbal mnohem rychlejší a je téměř nemožné ho srovnávat se stylem, který se hrál v mé éře coby hráče.“

Po podzimní části jste na druhém místě ČFL s minimální ztrátou na Táborsko, je to pro vás příjemné překvapení, že tým se drží tak vysoko?

„Před sezonou jsme si dali prioritu, že do zápasu by v základní sestavě mělo naskočit minimálně pět hráčů, kteří jsou věkem stále dorostenci, nebo loni vyšli z dorostu a myslím, že se nám to v průběhu podzimu dařilo. Několikrát jsme samozřejmě museli vyjít vstříc A-týmu, který potřeboval zátěž pro své hráče, kteří následně splnili to, s čím přišli. Zvláště tedy Juliš, který má na kontě 11 branek. Těší mě bodové zisky z venkovních hřišť, kde jsme v základní hrací době neprohráli a ztratili pouze v Benešově a v Karlových Varech. Dokazuje to, že pokud naši hráči dostanou prostor, dokáží se prosadit. Na Strahově je to trochu složitější, protože hostující týmy na Spartě vycházejí ze zajištěnější obrany a toho prostoru pak není tolik. Pak je zapotřebí být efektivní a nabídnuté šance proměňovat.“

Na venkovních zápasech Sparta táhne, chodí diváci a plní se stadiony. Je stále v hlavách soupeře speciální motivace proti Spartě?

„Myslím, že tak to bylo a vždycky bude. Působil jsem u béčka Sparty již dvakrát a pamatuji si, jak to vypadalo dříve. Oproti divočejším létům je to tedy aktuálně mnohem klidnější. I tak je to pro kluky dobrá škola, protože většina z nich hraje před větším publikem poprvé a učí se hrát před diváky. S nimi jsou najednou v kontaktu, což se jim bude stávat v každém kole, pokud se dostanou do A-týmu. Je to pro ně jen dobře, že si na to zvykají. Zároveň mě příjemně překvapily návštěvy na stadionech, a to nejen venku. Mám radost, že i na Strahov si najdou cestu tři čtyři stovky fanoušků.“

Z podzimní části bych se vrátil k jednomu utkání – k derby, a to kvůli vám, protože jste vítěznou branku slavil velmi bujaře. Byla to exploze pozitivních emocí z vaší strany?

„Na derby je vždy speciální atmosféra. Navíc v sešívaném dresu nastoupilo několik hráčů, které jsem vedl v mládežnickém národním týmu. Takže o to větší náboj utkání mělo. A já měl jednoduše radost, protože derby se nám povedlo. A navíc po obratu.“

Kádr je z větší části tvořen mladíky, kteří ještě loni hráli dorosteneckou ligu. Jak se tito hráči sžívají s dospělým fotbalem ve třetí lize?

„Myslím, že se s tím vyrovnali velmi dobře a pro jarní část chceme mužstvo ještě omladit. Na samém začátku nově vznikající rezervy zde bylo velké množství hráčů pod smlouvami a my se snažíme toto číslo snížit s ohledem na perspektivu jednotlivých hráčů pro A-tým. Ty neperspektivní chceme nahradit hráči z naší akademie. Zvláště pak dorosteneckými reprezentanty, kteří by měli mít již větší kontakt s dospělým fotbalem a béčko je tou ideální příležitostí. Navíc pokud by A-tým poslal hráče, tak dorostenec má možnost jít hrát za své dorostenecké mužstvo a nevypadne tak ze zápasového vytížení. Navíc i devatenáctka má své cíle. Chce vyhrát ligu a následně si zahrát Youth League. Přeci jen jako Sparta chceme uspět na všech frontách. Proto bude důležitá kooperace s A-týmem. Oproti podzimní části bude trenér Jílek začínat s širším kádrem. Uzdravení útočníci budou k dispozici, takže očekávám, že hlavně ze začátku jarní části budou tito hráči chodit hrát za rezervu, protože A-tým hraje pouze ligu a domácí pohár. Věřím, že pokud bychom chtěli postoupit, tak by spolupráce s A-týmem měla být na takové úrovni, abychom uspěli všichni.“

Mluvil jste o posunu z U19, kolika hráčů se to přibližně týká?

„Hlavně reprezentantů. Otázkou jsou jejich posty a i z tohoto hlediska si to chceme vyhodnotit, aby hráči nejen trénovali, ale měli ten prostor i v zápasech. Aktuálně vyhodnocujeme, abychom měli zdvojené posty. Pak budeme doplňovat hráči z dorostu, kde potřebujeme. Mně osobně se například na podzim líbil Matyáš Kozák, který už s námi párkrát trénoval, nebo Adam Karabec. Ten odehrál i několik utkání. U něj je i šance, že zahájí přípravu s A-týmem. Vše se odvíjí od A-týmu, který si může vybrat naše hráče nebo sáhnout i do U19. Pak se uvidí.“

V základní sestavě stabilně nastupovali mladíci jako Gabriel či Šimáček vždy v takové dvojici se zkušenějším hráčem. Fungoval tento systém?

„Dle mého názoru ano. Vedle Gabriela nastupoval Piško, na druhé straně obrany dvojice Talovierov – Dudl a ve středové řadě pak Šimáček s Marečkem. Vždy se snažíme, aby nastupovali vyrovnané dvojice, aby vedle zkušeného hrál mladší a adaptoval se. Což na podzim přinášelo dobré výsledky a osvědčilo se nám to. Myslím, že i na jaře v tom budeme pokračovat. Zároveň si uvědomujeme, že pokud zkušení hráči dostanou nabídku z vyšších soutěží a případně odejdou, tak nám budou chybět. Proto bude důležitá opět spolupráce s A-týmem, protože při absenci zkušenosti bych chtěl, aby jejich místo zaujali hráči z áčka a neztráceli jsme v sestavě zkušenost.“

Adam Karabec, šestnáctiletý benjamínek týmu. Co říkáte na jeho působení v B-týmu?

„Adam Karabec je další z mladých talentů, podobně jako Adam Hložek. Hložka jsem měl od 16 let v národním týmu, takže ho moc dobře znám. Věděl jsem co v něm je a je jen dobře, že se dokázal prosadit v A-týmu. Karabec je trošku jiný hráč. Jeho předností je fotbalové vidění a předvídavost. On vidí hru o krok napřed, což je velmi důležité s ohledem na moderní fotbal. Zároveň zapadá do stylu, který preferuji já – nepřihrávat do nohy, ale do prostoru. Věřím, že má na to se prosadit v dospělém fotbale. Nyní je to na něm.“

Přihrávky do prostoru a práce s prostorem, je to jedna z věcí, na kterou v trénincích dbáte?

„Snažíme se to přenést do tréninkového procesu a zároveň působit i na mládež. Samozřejmě, že ve fázi přípravné kombinace dochází k přihrávkám do nohy, ale pokud se podíváme na špičková evropská mužstva a jejich finální fázi, tak většina finálních přihrávek jde do prostoru za obranu na hráče, který si ji pohybem vyžádá. To bychom chtěli praktikovat nejen v trénincích, ale přenášet i do utkání. Zároveň jsem viděl poslední zápasy dorostu a viděl jsem, že i tam se udělal pokrok, takže věřím, že pak hráči mnohem snáze zapadnou do našeho systému.“

Jak bude vypadat zimní příprava B-týmu?

„Nastolili jsme tady od začátku ročníku nějakou cestu a po té chceme i nadále jít. S tím přichází i to, že od ledna chceme zvýšit efektivitu tréninků. Chceme se věnovat situacím, kdy naši hráči budou pod intenzivním tlakem soupeře, a uvidíme, jak se s tím hráči dokáží vypořádat. K tomu je uzpůsobená zimní příprava, kdy nás v lednu čeká zimní Tipsport liga v Mladé Boleslavi (soupeři Sparty B: Varnsdorf, Hradec Králové a Mladá Boleslav), týdenní kondiční soustředění v Peci pod Sněžkou a na to navážou tréninky zaměřené na kondici v kombinaci s přátelskými zápasy. Jarní část ČFL začíná až 8. března, takže budeme mít dostatek času na pečlivou přípravu.“

Máte představu o složení kádru pro jarní část?

„Když jsme začínali v létě, tak bylo pod smlouvou okolo čtyř desítek hráčů. My se toto číslo snažíme snižovat. Hráčům říkáme, že pokud mají nabídku z vyšší soutěže, tak ať šance využijí, protože se chceme dostat do stavu, kdy budou příležitost dostávat největší talenti a hráči s perspektivou pro první či druhou ligu, případně A-tým. Je to proces, který jsme nastartovali a s příchodem dorostenců v zimní přestávce zase o něco více přiblížili cíli. Důležité je, aby hráči měli zápasové vytížení. Pokud tu máte staršího hráče a přijde hráč z A-týmu, tak vy pro něj nemáte místo v jiném týmu. U dorostenců je to jinak. Na podzim to fungovalo s Gabrielem či s Karabcem a dorostu pomohli. Což je strašně důležité, aby ti hráči pomohli a dokázali, že jsme je do B-týmu vybrali správně. Stejně by to mělo fungovat i v jarní části po doplnění nynějšími dorostenci. Ti hráči by měli dostat šanci a bude jen na nich, jak s ní naloží.“

Co očekávat od vašeho týmu na jaře?

„To určují cíle. My bychom se určitě chtěli zúčastnit bojů o postup, ale musí to jít v souladu s výkonnostním růstem hráčů, který je nejdůležitější. To znamená: upevňovat v hráčích dobré návyky, potlačovat ty špatné, aby se dokázali prosadit v první lize, a to nejen ve sparťanském dresu. Spousta hráčů totiž neskočí přímo z rezervy do áčka, ale půjdou cestou hostování, přes které se vyhoupnou nahoru se zkušenostmi. Přeci jen rozdíl mezi třetí a první ligou je veliký.“

                                                                  Václav Prokůpek

REDAKCE