Hokejová brankářka mezi chlapy Bíliny: Zechovská myslí na olympiádu

Historie hokeje je plná někdy až neuvěřitelných příběhů. Teď, alespoň ta česká kronika, dostává další zajímavou kapitolu. V hlavní roli vystupuje Kateřina Zechovská. Tahle mladá slečna totiž sledovala utkání 3. ligy ze střídačky Bíliny. Nechybělo moc a šla na led. Severočeši ji měli na soupisce jako náhradní brankářku.

Ano, žena mezi chlapy. Do hry nakonec nezasáhla (Draci na domácím ledě zdolali Řisuty 4:2), ale už jen to, že byla připravená na střídačce, vyvolalo pořádný rozruch. Vždyť třetí nejvyšší soutěž v Česku ještě žádná žena nechytala.

„Samozřejmě bych byla ráda první. Splnil by se mi sen. Vlastně už to, že jsem na soupisce, splněný sen je. Neuměla jsem si představit, že pro holku je tohle vůbec možné,“ rozplývá se jednadvacetiletá reprezentační brankářka. Zatímco na tuzemských kluzištích jde o raritu, za velkou louží to není až tak neobvyklé. Nejznámější brankářkou v mužském týmu je Kanaďanka Manon Rhéaumeová, která působila v několika nižších zámořských soutěžích a začátkem 90. let odchytala v přípravě na NHL duel za Tampu Bay.

Jejími následovnicemi byly Danielle Dubeová či třeba Shannon Szabadosová, která se v roce 2015 stala první ženou, která v mužské profesionální soutěži vychytala čisté konto, a dokonce se o ní před pár lety uvažovalo jako o náhradnici v týmu Edmonton Oilers.

Odlišné kolektivy

Ale zpátky k Zechovské. Ta je odchovankyní bílinského hokeje a chytá jak za juniorku Draků, tak ženskou extraligu v Příbrami.

S kluky je zvyklá hrát od přípravky, působila ale i v dívčích týmech v Litvínově.„Mužský a ženský kolektiv jsou v hodně věcech odlišné, ale já si už zvykla na oboje a oboje mám ráda. Spíš byl zvláštní ten první přechod, protože je to v řadě faktorů odlišné. Víte, v mnoha věcech mě ženská kabina dokázala překvapit,“ roztáhne pusu od ucha k uchu. Ze všech stran samozřejmě slýchá otázky na převlékání a sprchování.

„Od určitého věku už společně do sprch nechodíme. Někdy máme po zápasech na cizích stadionech závody, kdo vlastně půjde do sprchy první, ale kluci mi tam nelezou. A ani já jim,“ líčí Zechovská pobaveně.

A co rozdíly na ledě? Někdy trénuje i s bílinským áčkem. „Je to určitě rychlejší, chlapi mají větší sílu i přehled, vědí, kam střílejí, pro mě je to super škola. Jakmile jim nechám místo, nebo jsem někde o chvíli později, dostanu gól. Každé zaváhání se tam hůř dohání,“ popisuje. Její brankářské vzory? Vždy muži. „V mládí to byl Tomáš Vokoun, protože je pravák jako já. Vždycky jsem chtěla umět chytat jako on.

Pak z těch zahraničních gólmanů přišel Henrik Lundqvist, který mě drží dodnes. A z těch českých Vokouna vystřídal Pavel Francouz.“ Není bez zajímavosti, že Kateřinu v minulosti připravoval i uznávaný specialista Zdeněk Orct, jenž „vypiplal“ i zmíněného Francouze. Zechovská má několik cílů a nejsou tak nejsou nedosažitelné. Co myslíte?

„Odmala sním o olympiádě a nějaké medaili. Dalším snem je hrát kvalitní hokejovou ligu, třeba si tím něco přivydělat, nebo to spojit s univerzitou. Přála bych si hrát hlavně tam, kde mě to jak hokejově, tak lidsky bude posouvat dopředu. Také si přeji dostat ženský hokej do povědomí více lidem, aby se o nás mluvilo a aby lidé věděli, že i holky umí hrát hokej,“ uzavírá.

                                                   Václav Prokůpek