NHL hlásí návrat - San Jose Sharks

Tentokrát zavítáme do Kalifornie a zaměříme se na největší zklamání letošní sezóny NHL San Jose Sharks. Kdo by přece před sezónou tipoval, že klub nepostoupí do vyřazovací části. San Jose zažilo po čtyřech ročnících na špici západní konference pořádný útlum. Všechny zmíněné sezóny měli Sharks okolo 100 bodů a patřili k favoritům na zisk Stanley Cupu. Naopak letošních 63 bodů nasbíraných za 70 zápasů by už moc nevylepšilo ani zbylých 12 klání, které už před přerušením soutěže nestačili odehrát. V organizaci v posledních letech dělali vše pro to, aby dorazil úspěch, ale teď se fanoušci budou muset připravit na několik výsledkově slabších sezón. Generální manažer Doug Wilson pro udržení největších hvězd provedl pár hrůzostrašných podpisů, kterých se Sharks jen tak nezbaví.

Jako první se podíváme na gólmany. Zisk Martina Jonese na pozici týmové jedničky se zprvu náramně vydařil. Gólman, který v Los Angeles Kings dva roky kryl záda Jonathanu Quickovi se v roce 2015 přesunul kousek vedle do San Jose, aby ukázal, že na pozici jedničky v NHL opravdu má. Podepsal pro obě strany výhodnou smlouvu na 3 roky po 3 mil. Ve všech třech sezónách odchytal přes 60 zápasů, neklesl pod 2,5 obdržené branky na zápas a v play off vždy svůj výkon posunul do ještě lepších čísel. Nikdo se nemohl divit, když si klubovou jedničku Wilson pojistil novou a vylepšenou šestiletou smlouvou na 5,75 mil. ročně. S novou smlouvou ale přišel výkonnostní propad. Už loňskou sezónu Jones inkasoval průměrně tři branky na zápas, úspěšnost zásahů mu dokonce poprvé v kariéře spadla pod 0.900 a zlepšení nepřineslo ani následné play off, kde forma gólmana tradičně gradovala. Letošní sezóna pak přinesla obdobná čísla, která nejsou hodná jedničce v NHL a těžko předpokládat, jak se situace v brankovišti bude vyvíjet dále, pokud se Martin Jones nevrátí do staré formy. Téměř stejnou porci zápasů letos odchytala i dvojka Aaron Dell a dokonce měla i trošku lepší čísla. Smlouva na 1,9 mil. po sezoně vyprší a jestli se Doug Wilson rozhodne gólmana podepsat nebo bude hledat nového brankáře, se ukáže až v nejbližších měsících. Pokud by mělo dojít k podpisu, tak si myslím, že Dell bude chtít o něco víc, než bral doposud. Přece jenom se stejnou výkonností jako Jones nebude chtít chytat za o třetinu menší peníze.

Obrana. To je asi největší problém sestavy. Tři obránci zabírají dohromady třetinu platové zátěže, a to v době platového stropu pak zbytek sestavy skládáte těžko. Wilson se chtěl odvděčit svým klíčovým bekům a podepsal oba pilíře obrany Burnse a Vlasica do svých 40-ti let za 8 mil. a 7 mil. Nějak si nedokážu představit, jak tito obránci hrají ještě 5-6 let v NHL prim, když už letos oba zaznamenali výkonnostní propad. Ke všemu mají ve smlouvě klauzuli o výběru pouze tří týmů, kam mohou být vyměněni, navíc komu by se chtělo z Kalifornie. A dále kdo by měl zájem o draze placeného veterána. Sharks budou časem v obdobné situaci jako Chicago s nevyměnitelným Seabrookem. Situace by šla možná zvládnout, kdyby ji Wilson nevyšperkoval příchodem a následným podpisem smlouvy s hvězdným obráncem Karlssonem za 11,5 mil. Ano, švédský bek byl hvězdou ligy, ale přidat tak nákladnou smlouvu s klauzuli nevyměnitelnosti platnou do Erikových 38 let, ke svým dvěma štědře placeným obráncům, bylo začátkem konce. Když k tomu přidáme, že Karlsson zatím v Kalifornii nenavázal na svoje výkony z Ottawy a spolu s Vlasicem a Burnsem stojí 26,5 mil, nejde postavit tým, schopný atakovat nejvyšší mety. Čtvrtým obráncem příštích let bude Čech, Radim Šimek, který se s předstihem dočkal nové čtyřleté smlouvy na 2,25 mil. na sezónu. Zbývající dvě volná místa pak kvůli výšce platového stropu zaujmou někteří nadějní mladíci, jejich nováčkovské smlouvy na 0,9 mil. přijdou vhod. Na dalším přípravném kempu tak budou mít velkou šanci například dva devatenáctiletí borci Merkley a Kniazev, které organizace draftovala v posledních dvou letech.

A konečně útok. Sharks mají pod smlouvou čtyři výborné útočníky, na kterých budou stavět i v dalších letech. Couture, Kane, Meier a samozřejmě Hertl jsou podepsáni dlouhodobě. Hlavně oni tak budou muset táhnout ofenzívu organizace. Veterán Joe Thorton se sice nechal slyšet, že by rád pokračoval, ale zda to bude v San Jose nebo zvolí tým, kde ještě bude mít šanci na Stanley Cup, uvidíme až se otevře trh s volnými hráči. Dalším hráčem, kterého musím zmínit je Kevin Labanc. Všichni asi známe jeho příběh, že v době, kdy chce každý hráč co nejvyšší smlouvu, se po vypršení nováčkovského kontraktu upsal Sharks na další rok za pouhý 1 mil. Po své nejlepší sezóně, kdy zaznamenal 56 bodů, se letos svezl se zbytkem týmu a zapsal jen 33 bodů a k tomu hrozivých - 33 za účast na ledě. Loni upřednostnil týmovou ambici a místo smlouvy okolo 5 mil. letos pravděpodobně dostane 2,5 - 3 mil. třeba na rok nebo dva. Kdyby se tedy Wilsonovi podařilo podepsat Thortona s Labancem, mohli by Sharks stavět na dvou solidních útocích. Z dalších útočníků, kteří letos dostali nejvíc šancí po boku hvězd jako Sorensen, Karlsson M., Gambrell nebo Noesen se nikdo nedostal přes hranici 20 bodů.

Sharks by normálně měli během draftové loterie třetí nejlepší pozici a velikou šanci na zisk špičkového prospekta. Svůj výběr však poslali v rámci výměny Karlssona do Ottawy. Vybírat budou pravděpodobně až ke konci prvního kola, jelikož vlastní první volbu Tampy Bay, kterou získali před uzávěrkou přestupů na oplátku za útočníka Goodrowa.

Přeplacený brankář, stárnoucí a dráha obrana plus málo možností v útoku nedávají fans San Jose příliš nadějí do dalších let. Organizace v posledních letech hrála o nejvyšší pozice a moc nadějných mladíků nedraftovala. V dalších letech se tak nejspíš dočkáme bolestivé přestavby v rámci vykoupení nevyměnitelných smluv a výměn největších tváří organizace.

                                                                               Václav Prokůpek