Už Komenský psal o tenisu a mladé hvězdy zářily i za první republiky

Zajímá vás dávná historie tenisu? Nebo chcete vědět, jaký tenis se u nás hrál ve dvacátých létech minulého století? A víte, že už tehdy byli tenisoví profesionálové a velmi mladé mezinárodní tenisové hvězdy? O tom všem už psaly tehdy populární Národní Listy v článku z roku 1927. Jistě každý z vás ví, co je to „tennis“. Tato anglická míčová hra, přenesená k nám v dnešním způsobu o něco později než kopaná, dobývá si dnes pevného místa vedle kopané. Tenis nazývá se dnes bílým sportem, jelikož ti, kdo jej pěstují, oblékají se většinou v bílé šaty.

Míčové hry s užitím rakety však nejsou tak mladé, jak se nám zdá. Již za Rudolfa II. byla na hradě pražském zřízena budova, ve které se pěstovala míčová hra a ne zcela nepodobná dnešnímu tenisu. Ještě dnes zve se tato budova Míčovnou.Zakladatel našeho obecného školství, J. A. Komenský, ve svém obrázkovém díle „Orbis pictus“ (Svět v obrazech), ukazuje nám na jednom obrázku nadepsaném „Hra s míčem”, takovou míčovnu (zvanou latinsky sphari-sterium), kde na dlaždičkami vyložené místnosti si hrají hoši míčem, přehazujíce a odrážejíce jej přes natažený provaz uprostřed síně. A k tomu píše: „V míčovně hraje se míčem, který jeden napaluje, druhý přijímá a nazpět odpaluje raketou: to je vznešená hra k pohybu těla.“ Tato míčová hra, která měla i ve středověku svoje předchůdkyně, jsouc dokonce na některých francouzských dvorech zakázána, dostala se pak do Anglie, kde byla opatřena pravidly a až na několik maličkostí upravena tak, jak se dnes hraje. V Anglii došla veliké obliby, takže i veliký básník Byron (čti Bajrn) ji s oblibou hrával.

Tenis, vlastně celým názvem lawn -tennis (čti lan-tenis : lawn znamená v angl. trávník) hrál se, jak svědčí název, prvotně na trávníku. I dnes ještě někde v Americe a v Anglii hrává se na travnatých courtech (čti khort = dvorec). U nás se hraje na dvou druzích courtů, které se podle zpracování nazývají tvrdé a měkké. Hraje se na obdélníku skorem 11 m širokém a 24 m dlouhém, vyznačeném bílými čarami (linami, čti lajnami) za těmito linami bývá ještě vzadu asi 7 m a po stranách asi 3 m volné místo zvané rozběh. Uprostřed je court rozdělen nataženou sítí, která je vysoká 91 cm.

Když hrají dvě osoby, hra se nazývá singl, hrají-li na každé straně dvě osoby zve se double (či-li dabl). O pravidlech, která jsou velmi podrobně stanovena, si promluvíme na jaře, kdy se začíná tenisové období. I o tenisovém „nářadí“ bývaly a  bývají předpisy přísné. Tenisový míč, který se prodává ve dvou druzích, šitý a lepený, nesmí být v průměru méně než 0,0637 a více než 0,065 m a jeho váha se musí pohybovati mezi 53-57 g. Vlastním nářadím tenisovým je raketa. Její jméno pochází z arabského slova rahat, které znamená dlaň, a ukazuje, jak staré jsou míčové hry a čím se dříve hrálo, nežli byla vyrobena raketa. Její váha bývá rozličná a kolísá mezi 12-14¼ uncemi (unce, anglická váha, má asi 31 g. Děti hrávají s raketami dvanáctiuncovými, nejobvyklejší raketou pro dospělé je raketa váhy 13¼ unce.

Jako jiné sporty i tenis má mnoho hráčů, jejichž jména zná celý svět. Z Anglie, vlasti tenisu, přešlo jeho umění do Ameriky, kde vyniká hlavně hráč Tilden. Evropští tenisté - Francouzi Lacoste, Cochet, Brugnon, dovedli však letos v zápase o Davisův pohár, největším to světovém turnaji tenisovém, poraziti hráče americké, a tak získati cenu Evropě.

U nás zakotvil tenis také velmi brzo a naši hráči jsou známi po celém světě. Je to hlavně rodina Koželuhova, z níž Karel je světovým mistrem - professionálem (professionálové jsou sportovci, kteří provozují sport jako zaměstnání výdělečné, v tenisu jako placení cvičitelé, trenéři – alespoň to tak platilo v době první republiky Československé – poznámka autora) a Jenda je mistrem ČSR a hráčem známým i v cizině. Každoročně dojíždějí naši vynikající hráči do Wimbledonu, místa to blízko Londýna, kde bývají vybojována světová mistrovství bílého sportu.

Již v roce 1929 se psalo: Tenis dnes při velikém počtu tenisových klubů, udílejících často místa stipendistů, při poměrně levné ceně nářadí, které se dnes zhotovuje i u nás, je výborným sportem, velmi úměrně cvičícím celé tělo. Je to však sport, který vyžaduje mnohaletého cvičení, máme-li v něm něco dokázat. Příkladem může nám být, mladičká tenistka angl. Betty Nuthallová, která jsouc šestnáct let stará, dovedla letos hravě překonati zkušenou a starší soutěž v mnoha mistrovstvích: ta cvičí tenis již od osmi let.

                                                                Václav Prokůpek