Nejuniverzálnější cyklista světa: Znáte ho?

Někdy veze Mathieu van der Poel na sobě oranžový dres nizozemské reprezentace, jindy dres šampióna své cyklistice zaslíbené země. Mimochodem, mistrem Nizozemska je už třetím rokem v řadě. Rok vozil i duhový dres mistra světa - ve dvaceti se stal nejmladším šampiónem v historii. Nedávno měl zase na sobě bíločervený dres vedoucího muže Světového poháru. A teď má pro změnu ten bílomodrý - evropského šampióna v cyklokrosu, která získal doma v Rosmalenu. Stal se jím už podruhé v řadě.

Bílá a červená barva jeho sponzora Corendon-Circus je sice u třiadvacetiletého Van der Poela při závodech dost málo k vidění. Přesto je s ním sponzor a mecenáš z druhodivizní stáje spokojen, jednou a možná to nebude za dlouho, bude na prodej za rekordní sumu. O Van der Poelovi se říká, že je možná nejtalentovanějším cyklistou světa. Jeho syrová síla, skvostná zdatnost, technické dovednosti a mladistvá sebedůvěra, pochopitelně spolu s prvotřídními geny dědečka Raymonda Poulidora (věčně druhého muže Tour de France) a otce Adrieho van der Poela (vítěze velkých klasik i světového šampionátu v cyklokrosu) - to jsou předpoklady, které mu může leckdo závidět.

Předvedl to i před rokem při cyklokrosu v Táboře. Znovu to byla jeho „sólojízda“. Už ve druhém kole ujel spolu se svým tradičním rivalem Belgičanem Woutem van Aertem, který mu ve druhé polovině závodu opět nestačil.

To je ale cyklokros, jaký je Van der Poel na silnici? Vyhrál hned první etapový závod Boucles de la Mayenn, ovládl také Ronde van Limburg, kde ve finiši porazil i bývalého boxera a lídra prokontinentálního Cofidisu Nacera Bouhanniho.

Všechny překonal rovněž na nizozemském šampionátu a málem se stal i mistrem Evropy. Na náročném okruhu v Glasgow nestačil jen na Mattea Trentina, zato porazil svého letitého soka z cyklokrosu Wouta van Aerta. Se silniční sezonou se rozloučil dvěma výhrami a jedním druhým místem na závodě Kolem Norska.

Do toho si navíc neustále odskakoval na horská kola, kde v každém závodu Světového poháru, do kterého nastoupil, útočil na vítězství. Dokonce bral i svou první bikovou „placku“ z mistrovství světa. V Lenzerheide dojel třetí a získal bronz. A pak přišel návrat do blátivého terénu, kde jen co vjel, ovládl závod Světového poháru ve švýcarském Bernu i všechny starty série Superprestige.

„Vždycky měl všechny vlastnosti, které cyklista potřebuje. On bral každý trénink jako hřiště, kde ho bavilo si hrát. Dostal od Boha větší dar, vždycky byl skoro ve všem jednoznačně nejlepší,“ popisoval už dřív jeho starší bratr David van der Poel. Mladší Mathieu jeho slova potvrzuje při všech závodech. V době čím dál tím větší cyklistické specializace je úkazem, věcí nevídanou. Sportovcem tak nadaným, že může dokázat věci, o kterých téměř sto procent cyklistů jen sní.

„Můj cíl je olympiáda v Tokiu,“ sám říká a Van der Poel: „Je to největší sen a tím, že cyklokros na olympiádě není a na silnici je těžší se prosadit, jsem rád, že jsem se už prosadil na horských kolech, a to jsem se na ně nijak zvlášť nepřipravoval. S pořádnou přípravou můžeme dokázat velké věci.“

Kde ale leží limity této velké cyklokrosové i cyklistické naděje? Řada odborníků Van der Poela považuje za nejtalentovanějšího cyklistu planety. Takového, který se může stát mistrem světa v cyklokrosu, na horských kolech i v silniční cyklistice. I přesto, že se o něj každoročně zajímají nejlepší stáje světa, on má stále platnou a prý i dost výjimečnou smlouvu se stájí Corendon-Circus na dalších pět sezon. Tady v této stáje chce dle svých vyjádření dál růst, tady je jasným mužem číslo jedna, který si program sezony může skládat podle toho, jak se mu zlíbí. Právě tahle volnost je ve Van der Poelově případě asi  tím nejdůležitějším.

„Podle mě je v něm cyklista pro Grand Tour. Jsem si jistý, že v budoucnu, pokud se na silniční cyklistiku bude více specializovat, může jet o vítězství na Giru, Tour nebo Vueltě. I když o tom teď nikdo z jeho nejbližších nemluví, v něm to je,“ říká o něm jeho dědeček Raymond Poulidor.

Mathieu van der Poel je vnuk Raymonda Poulidora (z matčiny strany), jednoho z nejlepších cyklistů historie. A i přesto, že jeho otec Adrie van der Poel nebyl rozený vítěz, ovládl spoustu závodů. Měl možná méně talentu, ale o to více píle. Když se tyto dva geny najednou spojily, získalo Nizozemí cyklistu přezdívaného „mimozemský“. Tak mimozemského, že by jednou mohl vládnout cyklistice napříč odvětvími?

Příští roky napoví. Kam vlastně přestoupí? Jen dědeček Raymond Poulidor už má jasno. „Můj malý fenomén. Budoucí vítěz Tour? Jeho talent je enormní, všichni jsme z toho u vytržení, dokonce i já. Je silnější než já i než jeho otec. Podle mě je nezastavitelný,“ dodává populární Pou-Pou. 

Co se děje s českými cyklisty, kteří se nevešli do elitních WorldTour stájí

Michal Schlegel závodil v roce 2017 s polským prokontinentálním týmem CCC Sprandi Polkowice na Giro d´Italia, nyní zatím neúspěšně sháněl novou smlouvu. Období, které rozhoduje o tom, za které týmy budou v příští sezoně jezdit elitní čeští cyklisté, pomalu končí. Petr Vakoč, který se celý rok léčil ze zranění z jižní Afriky,  konečně podepsal další kontrakt u Quick-Stepu, jistotu má i Daniel Turek. Zato Michal Schlegel stále řeší, kdo bude jeho dalším zaměstnavatelem. DO WorldTour týmu CCC se nedostal a do Sprandi, který padá z druhé do třetí divize jako developmnent týmu CCC (letos BMC) sháněly mladé talenty, nikoliv lídry.

 

Pětadvacetiletému Danieli Turkovi, českému cyklistovi pro úniky v druhodivizní stáji Israel Cycling Academy, přislíbili prodloužení kontraktu už v květnu, kdy se těsně nevešel do nominace na Giro d´Italia, kde tato prokontinentální stáj spolu s italským celkem Bardiani CSF jako jeden ze dvou druhodivizních celků vešla, respektive byla pořadateli přizvána.

Potom se dlouho nic nedělo a Daniel Turek stále novou smlouvu nedostával, vedení týmu Israel Cycling Academy čekalo, zda se managementu stáje podaří dohodnout se všemi sponzory, kteří měli naplnit plánovaný rozpočet. A to se nakonec povedlo.

„Takže budeme mít nakonec na soupisce 29 jezdců a jedním z nich bude také Dan Turek. Vedení týmu definitivně rozhodlo, že dostane smlouvu,“ informovala stáj Israel Cycling Academy: „Navíc bychom měli opět dostat jednu ze čtyř divokých karet na Giro dů Italia. Takže Dan Turek bude mít znovu šanci vybojovat si nominaci na Grand Tour.“

Ovšem proniknout do osmičky pro závod Grand Tour bude pro Daniela Turka tentokrát možná ještě těžší, než byla letos. Tým posiluje a oznámil, že podepsal smlouvu i s devětadvacetiletým Italem Davidem Cimolaienem, který do Israel Cycling Academy přestupuje z WorldTour francouzské stáje Groupama - FDJ.

David Cimolai v minulosti pracoval jako domestik a rozjížděč spurtů pro Petra Sagana v Liquigasu a byl nejdůležitějším sprinterským pomocníkem Arnauda Demara v Groupama - FDJ. Letos navíc v italském národním dresu pomohl Matteu Trentinovi (Mitchelto – Scott) vyhrát mistrovství Evropy.

V izraelské stáji mezitím prodloužili kontrakt vrchaři Ruben Plaza a Ben Hermans, stejně tak sprinter Kristian Sbaragli.

Hůře než Daniel Turek je na tom zatím Michal Schlegel. Velká česká naděje, loni aktér Giro d´Italia 2017 a třetí v Závodě míru do 23 let i letos závodil za druhodivizní polský tým CCC Sprandi Polkowice. Ten se stává nástupcem stáje BMC v první divizi, ale Schlegelovi vedení stáje další kontrakt nenabídlo.

Na podzim se nejprve slibně vyvíjelo jeho jednání s italským druhodivizním italským týmem Willier Triestina. „Jenže to nakonec padlo, Willier má finanční problémy,“ prozradil cyklonews.cz Michael Schlegel a dodává: „Ještě je ve hře jeden zahraniční profesionální tým, jehož jméno nemohu uvést, definitivně mi teprve dají vědět.“

Pokud opět Michael Schlegel uslyší „Ne“, má v záloze plán B. Ovšem ten s sebou nese sestup ze druhé do třetí divize. „Jsem předběžně domluvený s Elkov - Author, že bych jezdil za ně. Byl bych jim vděčný, že mohu pokračovat v kariéře. A pokusil bych se v budoucnu zase si vyjet místo ve vyšších divizích.“ Podobnou cestou se vydal Josef Černý. Tomu skončila smlouva v CCC Sprandi Polkowice předloni, žádný kontrakt ve druhé divizi tehdy nesehnal, závodil dva roky ve třetí divizi za Elkov, letos na sebe upoutal pozornost výbornými výkony a vysloužil si smlouvu v týmu CCC pro první divizi.

Do českého Elkova přicházejí po této sezoně také František Sisr, doposud rovněž závodník CCC Sprandi Polkowice a Karel Hník, v minulosti cyklista development farmářského celku Quick-Stepu a druhodivizních stájí Verva a Cult Energy. Ten v letošní sezoně oblékal dres Pardus-Tufo Prostějov a zviditelnil se dlouhým únikem na mistrovství světa.

Karel Hník je jasným vrchařem, stejně jako Schlegel.

 Dopingoví komisaři s policisty odvedli cyklistu Quick – Step Floors z galavečera, podle samotných cyklistů byli hodně necitliví

Zkušený belgický cyklista Pieter Serry (Quick – Step Floors) s manželkou Wendy Vynckeovou byly zadrženi na cyklistickém galavečeru policií a dopingovími komisaři, kteří je odvedli přímo ze zmíněného galavečerů. Asociace profesionálních cyklistů si stěžuje na necitlivý přístup dopingových komisařů. Cyklistu Pietera Serryho, který tráví v cyklistickém profi-pelotonu již devátou sezónu, komisaři kvůli odevzdání vzorku odvedli z cyklistického galavečera.

Belgický cyklista Pieter Serry v médiích prohlásil, že byl naposledy testován před pár týdny a že komisaři nerespektovali navržený čas. „Chápu, že kontroly musejí být, ale dvě mimo sezonu a takhle krátce za sebou, to prostě považuji za mrhání penězi. Cítím se jako vězeň s monitorovacím náramkem na kotníku,“ řekl devětadvacetiletý jezdec stáje Quick-Step Floors.

Asociace upozornila i na další necitlivé návštěvy dopingových komisařů. „Jezdci byli testováni ve svatební den nebo třeba na pohřbu. Chtělo by to trochu víc respektu,“ řekl její předseda Gianni Bugno.

Přitom cyklisté jako jediní sportovci na světě platí tyhle kontroly z vlastní kapsy, dávají na ně dvě procenta z prémií.Asociace jezdců proto hodlá pro dopingové komisaře navrhnout kodex chování.

Skandál v týmu Sky: Vítěz Tour de France napadl vítěze Giro d´Italia: Frooma protežovali, nebyl jsem lídr!

Vítěz letošní Tour de France Velšan Geraint Thomas se rozhovořil o zákulisí britského týmu Sky, zejména během Tour de France. „Je to blázinec, co vám budu povídat. Jdete do obchodu koupit mléko a 75 procent lidí vám gratuluje. Je to nádherné, ale když chcete jen mléko, je to i dost únavné,“ přiznává Thomas, který o svém triumfu v nejslavnějším etapovém závodě světa vydal knihu s názvem „Tour podle Géčka“. A odhaluje v ní tajemství z kuchyně Sky.

Velšan Geraint Thomas na letošní Tour de France přijel jako vítěz tradiční generálky - Critéria du Dauphiné. Přesto byl jasným lídrem britského celku Sky Chris Froome (loňský vítěz Tour a vítěz letošního Giro d´Italia – Angličan s africkými kořeny), ale i tak byl podle vyjádření týmu Sky měl být právě Geraint Thomas chráněným jezdcem stáje.

Na začátku závodu to tak ale úplně nevypadalo. A tak Velšan v knize vyjádřil velkou frustraci nad tím, jak se k němu šéfové stáje na startu Tour de France chovali. Jednoznačně podle Thomase upřednostňovali Chrise Frooma. Třeba ve třetí etapě - týmové časovce. Thomasovi bylo řečeno, že pokud bude mít během časovky defekt nebo pád, kolegové z týmu na něj čekat nebudou, kdežto na Frooma ano.

„Seděl jsem v autobuse a klidně jsem dýchal, než jsem řekl: To je trochu na hov... Sakra, kluci, fakt byste na mě nemohli počkat?“ popisuje vše v knize Geraint Thomas. Vše se dělo i přesto, že už tehdy měl už Thomas dvaapadesátisekundový náskok právě na Frooma.

 „Byl jsem naštvaný, protože jsem si myslel, že jsem taky chráněný jezdec. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, debatovali jsme o tom. Já si řekl svoje a oni řekli ne. Tím to bylo dané,“ prozradil Thomas a dodal: „Samozřejmě, šance, že budu mít defekt, byla hodně malá. Ale v tu chvíli jsem si říkal, že je to pěkně posr… situace. Trochu mě to srazilo dolů, ale nechal jsem to být.“

Po deváté etapě figuroval Thomas na druhém místě průběžného pořadí a měl náskok více než minutu před Froomem. I tak mu bylo řečeno, že jeho britský kolega bude jediným, kdo bude moct využívat klimatizaci poté, co haprovala elektřina v hotelu. „Bylo tam tehdy opravdu horko a když nás všech osm zapnulo klimatizaci, jednoduše vypadla elektřina. A tak řekli, že klimatizaci může mít zapnutou jediný člověk - Froomie,“ popisoval Thomas.

Chris Froome do letošní Tour de France startoval jako její čtyřnásobný vítěz, usiloval o rekordní pátý triumf, kterým by dorovnal legendy Merckxe, Anquetila, Hinaulta a Induraina.

Do závodu navíc vstupoval také jako šampión posledních tří Grand Tour. Prostě jako muž, jehož péče by měla být na prvním místě. Thomas naopak do té doby nikdy žádnou Grand Tour nevyhrál. Nikdy ani neskončil mezi nejlepší desítkou. Upřednostňování Frooma na začátku závodu se tak dá ze strany sportovních ředitelů Sky chápat.

„Ze začátku jsem to chápal, I když mě to trochu stahovalo dolů,“ přiznal Thomas.

V pozdějších etapách zase jeho stále slavnější kolega plánoval útočit i v době, kdy nebylo jasné, že to může vyjít. „Ale vždycky mi o tom férově řekl. Proto mezi námi spolupráce fungovala,“ tvrdí. „A to je nejdůležitější. Mezi mnou a Froomiem nikdy nedošlo k žádnému nedorozumění. Byl vyčerpaný, protože chtěl vyhrát pátou Tour a čtvrtou Grand Tour za sebou. Ale když mi na stupních vítězů přál, bylo to upřímné. A hlavně, od té doby proteklo spoustu času,“ poznamenal Geraint Thomas.

Po letošní Tour de France se Geraint Thomas více než měsíc rozhodoval, jestli v týmu zůstat. S nabídkou kontraktu údajně přišla i stáj CCC, která se po sezoně nahrazuje BMC. Velšan se nakonec rozhodl zůstat tam, kde je. Smlouvu se Sky podepsal na dlouhé tři roky.

„Zůstal jsem mimo jiné i proto, že si myslím, že tady můžu dosáhnout nejlepších výsledků. Jít do jiného týmu je hazard. V top formě můžu závodit tak maximálně tři další sezony a nechci riskovat,“ říká Thomas a dodává: „Přestože je mi už dvaatřicet, cítí na sobě, že se stále zlepšuje. Rád bych Tour ještě někdy vyhrál. Pořád mám motivaci a odhodlání, což třeba Bradley Wiggins po svém triumfu v roce 2012 neměl.“

 

Podívá se Geraint Thomas příští rok na Tour de France znovu s Chrisem Froomem, který ohlásil, že pro něj francouzský závod bude nejdůležitějším podnikem v sezoně?

„Tým už ví, co dokážu. I kdybychom Tour jeli oba, věřím, že budeme na stejné úrovni,“ říká. „Jsem přesvědčený, že dokud k sobě budeme upřímní a otevření, můžeme spolu pracovat. Rád Froomovi pomůžu, pokud se po prvním horském bloku ukáže, že je nejsilnější. Určitě bych v tu chvíli nejel proti němu,“ ujišťuje Geraint Thomas a dodává: „V ideálním světě by pro mě samozřejmě Froomie jel. Ale vím, že to není možné.“ 

Nový závod pro cyklisty opředen záhadami: Bájný a prokletý vrchol Mont Ventoux

Několik etap slavné Tour de France vedlo přes bájný vrchol Mont Ventoux (1912 metrů nad mořem) v Provensálských Alpách, dvanáct kilometrů od francouzského městečka Carpentas, v regionu Montpelier. Většinou se „při staré francouzské etapové dámě“ jednalo o první kategorii stoupání a vrchařskou prémii první kategorie. Ale nyní bude mít tento vrchol samostatný závod! Tak konečně jednorázovka pro pravověrné vrchaře! Organizátoři již zveřejnili detaily nového podniku Mont Ventoux Dénivelé Challenge - jednodenního závodu, jehož první ročník se má jet 17. června příštího roku. A ano, bude se končit na bájném Mont Ventoux.

Ty záběry mají mnozí cyklističtí fanoušci stále před očima.¨Bylo čtrnáctého července 2016, Francouzi slavili Den dobytí Bastily, když 12. etapa Tour vrcholila právě na Mont Ventoux. A byla to etapa naprosto šílená. Kilometr před cílem vepředu ujížděla trojice Chris Froome, Richie Porte a Bauke Mollema, když najednou nikdo nic nevěděl.

Kamery totiž zabíraly běžícího Chrise Frooma – bez kola! Až po pár set metrech dostal náhradní kolo od pořadatele, jenže zároveň měl tretry, které nepasovaly do tamních pedálů.Do cíle se dostal se ztrátou minuty a 40 vteřin na vítěze. Až po dalších minutách francouzská režie nabídne záběr, ve kterém je vidět, že motorka, která jela před unikající trojicí, náhle kvůli fanouškům zastavila, a právě do ní narazili Froome, Porte i Mollema.

Také proto poté jury Froomovi a Portemu dala stejný čas jako Mollemovi. A Brit zůstal ve žlutém trikotu, který už nikomu Froome nepřenechal.Od té doby se profesionální cyklisté nahoru v závodě neškrábali. Příští rok tu šanci dostanou. A nebude to na Tour de France.

Konečně budou mít somatotypy Chrise Frooma, Naira Quintany a dalších výsostných vrchařů jednorázový závod ušitý na míru.

Mont Ventoux Dénivelé Challenge se pojede v pondělí 17. června 2019, den po konci Critéria du Dauphiné, tradiční přípravy na Tour de France. Závod je momentálně zapsán do kategorie UCI 1.1. (třetí nejvyšší) a podrobnosti o tom, které týmy se ho budou moci zúčastnit, zatím nebyly odhaleny.

Pořadatelé by si však pochopitelně přáli, aby z Dauphiné ti nejlepší zamířili rovnou pod vrchol Ventoux. Příští rok to totiž bude také jediná příležitost, jak si na hoře zazávodit. Tour se tomuto bájné mu a pro cyklisty i prokletému vrchu potřetí za sebou vyhne.

Cyklisté během závodu Mont Ventoux Dénivelé Challenge nastoupají 4400 výškových metrů na 185 kilometrech. Čeká je celkem sedm stoupání, to nejtěžší pochopitelně na závěr.

V první polovině trasy budou muset zdolat Col des Aires a jedenáctikilometrový Col de l´Homme Mort. Následuje 80 kilometrů plných několik menších testů, než přijde ten nejtěžší. Legendární Mont Ventoux, jeden z nejikoničtějších kopců cyklistické historie.

 „Nejste blázen, pokud chcete vyjet na Mont Ventoux. Tím se stanete, pokud se tam vrátíte,“ zní provensálské přísloví.

Oficiální program Tour zase v roce 2009 radil: Nedívejte se víc než 10 metrů před sebe. „Je to nesmírně psychicky náročné stoupání,“ říká někdejší francouzský šampión Christophe Moreau.

Říká se jí Bestie Provence, Větrná, Lysá nebo Měsíční hora, která stoupá až do 1912 metrů nad mořem a všichni cyklisté do jednoho z ní mají respekt, někteří se jí dokonce bojí. 

Začátek přitom není tak zničující, všude kolem stromy, projíždíte největším cedrovým lesem v Evropě, až dojedete k Chalet Reynard, kde začíná ta opravdová řehole. To peklo, po kterém se tak velmi špatně usíná. A nikdy prý na něj podle profesionálních cyklistů nezapomenete.

Tady už se za stromy neschováte. Najednou jsou pryč a kolem vás jen pustá měsíční krajina. Pokud k tomu připočteme ještě tradičně horké počasí, které v červnu ve Francii panuje, opravdu si připadáte jak v samotném pekle. 

„Je to bezcitná a neúprosná hora. Pokud pojedete na hranici svých možností, může vás zničit,“ tvrdí Eric Caritoux, vítěz Vuelty z roku 1984, který se na úpatí Mont Ventoux narodil. Právě za Chalet Reynard nastává ta pasáž, o které mluvil oficiální program závodu. Všude kolem vás bílá skála a před vámi nekončící asfaltová silnice, která je navíc hrozně prudká. 

Nahoru vedou tři silnice, pro potřeby Tour de France a pro jednorázový závod v červnu se pochopitelně využije ta nejstrmější, která vede z městečka Bédoin.

Mont Ventoux je mytická hora na jihu Francie. Možná ne tak proslavená jako Alpe d´Huez, ale i tady se odehrávaly velké příběhy. Zemřel zde při třinácté etapě roku 1968 populární francouzský cyklista Tom Simpson, kolaboval slavný Belgičan Eddy Merckx, italský dopingový hříšník Marco Pantani útočil na dalšího „hříšníka“ Lance Armstronga a Brit Chris Froome v roce 2013 ničil ve fenomenální formě konkurenci.

Kteří čeští cyklisté budou roku 2019 působit ve WorldTour a v prvodivizních týmech?

Rodák z Moravské Třebové momentálně žijící v Plzni Roman Kreuziger bude lídrem Dimension Data, stáje z Jihoafrické republiky, se kterou má smlouvu do konce roku 2020 a zatímco v australském celku Mitchelton – Scott byl jasným domestikem, nyní si věří a chce jet Tour de France a na „staré etapové dámě“ minimálně vyhrát etapu.

Kteří další cyklisté z ČR budou v roce 2019 působit v první a druhé divizi?

Zdeněk Štybar (Quick-Step) – bývalý mistr světa v cyklokrosu má platnou smlouvu až do roku 2019, jeho cílem jsou nejen jarní a podzimní klasiky, monumenty a jenorázovky, ale i role domestika při Giro d´Italia

Petr Vakoč (Quick-Step) – loni se na začátku sezóny srazil v jižní Africe s nákladním vozem a vypadalo to s ním všelijak, přesto pilně trénuje a tým mu dal šanci, smlouvu na celý rok 2019. Co pojede? Uvidí se, hodně napoví zdravotní stav.

Jan Hirt (Astana) – v kazašském týmu letos plnil vzorně roli domestika na třítýdenních závodech i na klasikách, smlouvu má do konce roku 2019

Josef Černý (CCC) – smlouvu s WorldTour stájí má na dva roky, do roku 2020, dokáže se po nespěšném roku v CCC Sprandi Polkowice a úspěšné sezóně v Elkov – Author prosadit mezi nejlepšími?

Leopold König (BORA - hansgrohe) – smlouvu má do konce roku 2019, možná překvapivě, protože skoro nezávodil a stále se trápí se svým i zdravotními problémy. Že by poslední šance prosadit se z novu ve WorldTour?

 

 

Druhá divize a čeští borci:

Daniel Turek (Israel Cycling Academy) – smlouvu do konce roku 2019 podepsal na poslední chvíli. Důležité bude, zda se prosadí ve vlastním týmu a odjede s ním na Giro d´Italia. Loni se to bylo zdát skoro jisté, přesto se na soupisce pro Giro neobjevil.

Adam Ťoupalík (Corendon Circus) – se svým především cyklokrosovým týmem má smlouvu do roku 2019, ale umí zajet i na silnici. Musí se prosadit na klasikách, ať už na jaře či na podzim. Určitě má potenciál se dostat do WorldTour týmu, ale chce to výrazný úspěch na silnici!

Karel Vacek (Hagens Berman Axeon) – smlouvu má do roku 2020, pak bude muset najít klub zaměřený na seniorskou cyklistiku, letos se od něho čekalo více, mimo jiné medaile na mistrovství světa juniorů, nepovedlo se, má dva roky na to se jako obrovský talent prosadit do nějakého WorldTour týmu

Rozmar mistra světa v cyklistice Alejandro Valverde Tour de France nepojede, chce vyhrát Kolem Flander

Sezona silniční cyklistiky už dávno skončila, v Japonsku nastal čas slavnostních kritérií a i tam, paradoxně i tam vítězí /španělský cyklistický veterán“ Alejandro Valverde z Movistaru. Osmatřicetiletý mistr světa dál hledá nové výzvy. „Vyhrávám víc a jednodušeji než dřív,“ říká Valverde. Jezdit chce ještě minimálně ještě dvě sezony a v duhovém dresu mistra světa chce zkusit i „kostkové“ Flandry.

Ani zranění z loňské Tour de France, ani pokročilý věk Alejandra Valverdeho nezastavili.

„Je to zvláštní, ale opravdu vyhrávám víc a o dost jednodušeji než dřív,“ přiznává Alejandro Valverde.

Během své dlouholeté kariéry zažil dva momenty, kdy spadl na úplné dno. Nejprve když mu bylo na dva roky zakázáno závodit poté, co se jeho jméno objevilo ve spojitosti s dopingovou kauzou Operacion Puerto. A pak právě po zranění z loňské Tour de France, kdy i cyklističtí experti debatovali nad tím, jestli se po těžké zlomenině nohy ještě může vrátit. A Španěl Valverde se vrátil snad ještě silnější.

„Kromě toho zranění si poslední tři roky říkám, že už lepší sezonu snad ani nemůžu mít. Pořád se nepřestávám překvapovat,“ usmívá se Alejandro Valverde. Po letošních výsledcích po něm doma v Murcii pojmenovali hlavní ulici na severovýchodě města na Avenida Alejandro Valverde.

Bude se prolínat s další ulicí pojmenovanou po španělském šampiónovi - pětinásobném králi Tour Miguelu Indurainovi.

„Pořád mě baví závodit jednoduše proto, že vím, že můžu vítězit. Je tady spoustu skvělých cyklistů, kteří ale musí trénovat šest, sedm hodin denně, aby se na tu úroveň dostali. Já musím samozřejmě taky trénovat, ale ne takhle. Vždycky jsem byl vítěz a pořád jsem,“ říká Alejandro Valverde a dodává: „Co dlužím sobě i fanouškům? Flandry! Hlavně kvůli jízdě v duhovém trikotu se těším na každý závod příští sezony. Proto pro mě bude každý závod speciální, nehledě na výsledky.“

I z toho důvodu v dubnu vůbec poprvé v kariéře zavítá Alejandro Valverde na závod Kolem Flander.Loni zajel skvěle jinou belgickou klasiku Dwars door Vlaanderen, kde skončil jedenáctý, na Flandry si ale netroufl.

Plánoval je už před dvěma lety, ale i tehdy se jim nakonec vyhnul. Teď má konečně premiéra přijít.

„Jsem realista a vím, že závod jako Flandry nemůže člověk vyhrát, aniž by s ním měl zkušenost. Ale těším se, že je pojedu v trikotu mistra světa. Myslím, že účast na Flandrech dlužím fanouškům i sám sobě,“ říká a dodává: „Můžu jet dobře, špatně, můžu vyhořet, dostat defekt. Variant je spousta.“

Že by si o týden později zkusil i obávané Peklo severu? „Ani náhodou. Jedině, že bych přibral šest nebo sedm kilo,“ směje se Valverde. S velkou pravděpodobností poté zamíří na italské Giro, následovat by měla španělská Vuelta a nakonec obhajoba titulu mistra světa v Yorkshiru. Tour de France by měl příští rok vynechat.

„S duhovým dresem mě tam pochopitelně chtějí, ale já nemám žádnou povinnost Tour jet. Musíte taky jezdit závody, které vám vyhovují a příští Tour mi úplně nesedí. Nelíbí se mi,“ připouští mistr světa Alejandro Valverde.

JCH