Na jaře Slask zachraňoval, teď s ním vede Polskou ligu

S trochou nadsázky, musí se každý den štípat, jestli se mu to nezdá. Před necelými čtyřmi měsíci se svým týmem balancoval nad propastí, v jednu chvíli vypadalo, že sestup je neodvratný. Teď trenér Vítězslav Lavička po pěti kolech vede se Slaskem Wroclaw polskou fotbalovou ligu.

Co vám běží hlavou při pohledu na tabulku?

Ve fotbale se pohybuji desítky let, zažil jsem toho hodně na to, abych propadal euforii. Každopádně povedený vstup do soutěže je pro nás všechny v klubu hodně pozitivním impulsem do další práce. I odrazem toho, že naše cesta má správný směr. Na druhou stranu nechci úvod soutěže nijak přeceňovat, jde o pár zápasů, spousta je před námi.

V kontextu jarního boje o záchranu se realita jeví jako zázrak.

V polských médiích se podobné věty objevují, poslední dobu nás chválí. V neděli večer byl náš sportovní ředitel hostem v hlavním televizním pořadu, který se ohlíží za ligovým kolem. Plácání po ramenou probíhá z více stran.

Tlumíte euforii?

Zůstávám pevně nohama na zemi, o to stejné se snažíme s kolegy z realizačního týmu v případě hráčů. Abychom neulétávali někam, kam nechceme. Nemůžu ale nevidět, že od jara se toho strašně moc změnilo do pozitivna. I nálada je pochopitelně jiná, než když jsme byli jednou nohou ve druhé lize.

Co zásadního je jiné?

V podstatě děláme věci, které nás dovedly k záchraně. Zlom nastal už v závěru uplynulé sezony. Snažili jsme se do hráčů pumpovat víru v sebe sama. Předtím, když jsme jeli na výjazd, jak v Polsku říkají venkovnímu zápasu, vnímal jsem, že sebevědomí některých kluků bylo přehnaně dole. Spásou bylo, že se nám podařilo v nejkritičtějších okamžicích vyhrát opakovaně venku a tím se zachránit. Hráči si potvrdili, že pokud se dodržují jistá pravidla, herní disciplína, přidají k tomu aktivitu a odvahu, že to jde.

Čím jste hráče přesvědčil?

Mimo jiné individuálními rozhovory. Fotbal je o každodenní práci v tréninku a komunikaci mimo hřiště. Aby hráči dostali zpětnou vazbu, co na tréninku dělají správě, co by měli přenášet do zápasu. Hodně jsme se snažili hledat pozitivní věci, aby nabrali větší sebevědomí. Tam jsme posun udělali.

V létě ale kádr Slasku zasáhl značný průvan, odešel například nejlepší střelec a kapitán Robak. Neobával jste se, že to s týmem, který jste nahodil, zamává zase směrem dolů?

Kromě Robaka nám odešel stoper, levý obránce, levé křídlo. Pohyb byl opravdu velký. Byl jsem v očekávání. Snažili jsme se vytipovat kluky, kteří mají předpoklady, aby pasovali do našeho způsobu hry. Povedlo se je trefit.

Na jaře jste říkal, že v boji o záchranu musíte popřít svoji herní filosofii. Teď už hraje Slask podle vašeho gusta?

Už na konci minulého ročníku šlo mužstvo nahoru. V některých zápasech těžíme z dobré organizace, mužstvo má ovšem daleko větší sebevědomí směrem do ofenzívy. Pořád to sice není na úrovni, jakou bychom si představovali, ale posun je evidentní. Sportovně musím přiznat, že v úvodu sezony pro nás hraje také faktor štěstí, který jsme během jara na své straně neměli.

                                                                Václav Prokůpek