Celek kolem kouče Trpišovského je mistrem ligy

Určitě největší událostí druhého nadstavbového kola FORTUNA:LIGY byl fakt, že Slavia Praha se mohla, měla, jenže upřednostním termín musela stát definitivně mistrem České republiky. Termín musela jsem zvýraznil proto, že se tak stalo z naprosto logických důvodů, které vysvětlím. Pikantní na tom je, že se tak stalo v přímé konfrontaci s aktuálně největším konkurentem v cestě za titulem Viktorií Plzeň, navíc před vlastními fanoušky.

V konkrétním včerejším utkání, které domácí Slavia zaslouženě vyhrála 1:0 brankou Ševčíka po akci pravé strany Slavie po trase Coufal, Masopust a skórující Ševčík. Hostující tým Plzně si díky aktivní hře Slavie prakticky nevypracoval situaci, kterou bychom mohli nazvat tutovkou, Slavia jich několik měla, proto po závěrečném hvizdu rozhodčího mohla nastat velká euforie a zřejmě oslavy až do rána, což si všichni ve Slaviizaslouží a určitě si to užili.

Krátce moje vysvětlení slova „logicky“ v závorce v nadpisu tohoto mého komentáře. Jsem totiž dlouholetým fotbalovým kritikem sloganu, že „fotbal nemá logiku“. A příklad současné Slavie včetně včerejšího zisku mistrovského titulu to potvrzuje. Pokud jde o Spartu a Slavii, tak jsem společně s tátou (bohužel v úterý uplynulo již 29 let od jeho úmrtí) slávista. Včera večer by si to moc užíval.

Jenže já vidím logiku oprávněného zisku titulu v příchodu trenéra Trpišovského se svým realizačním týmem v čele se sportovním
manažerem Honzou Nezmarem. V době mojí trenérské kariéry totiž přišel trenér do klubu sám, nikoho neznal, klub mu přidělil asistenta a dalších několik spolupracovníků a logicky ne vždy to fungovalo tak, jak bylo třeba. Vím, že teď nenapíši nic nového, když se zmíním
o práci trenéra Trpišovského.

Má jednu výhodu v tom, že ke své představě o fungování týmu má možnost si koupit vhodné hráče, jenže ani to není nic jednoduchého, ale u něj to všechno funguje. Hráče, kterého si vybere, zlepší tak, že do týmu a jeho představám o způsobu hry zapadne jako puzzle. On dokáže každého hráče zlepšit a to je klíčová schopnost trenéra.

Je to o jasných principech hry, správném výběru hráče i z hlediska charakteru, proto je v týmu správná atmosféra a všichni plní požadavky trenéra do puntíku. Nepřijde to samo. K tomu musí trenér nejen rozumět fotbalu (tomu přeci rozumí každý i v hospodě...), ale především musí trenér rozumět lidské duši, je to o práci s hlavami hráčů, tedy o psychologii a schopnosti přenést svoje myšlenky a představy na zelený trávník. A tuto klíčovou trenérskou schopnost trenér Trpišovský má, i když nikdy nehrál vrcholový fotbal.

Podobnou schopnost má i trenér Viktorie Plzeň Adrian Guĺa, tým Plzně také posunul tím, že nastavil určitá pravidla, ale na Slavii to nestačilo. Proto jsem moc zvědavý na jejich souboj v příštím ročníku F:L. Ve Slavii se rychle podařilo zapracovat do týmu mladé nové
hráče (Provod, Zima, Holeš, Musa a další), tuším, že něco podobného se podaří i trenéru Guĺovi. Totiž pokud má trenér jasnou představu o způsobu hry, tak to trvá déle, než když ji nemá a hráči hrají instinktivně podle sebe. Proto byl začátek jara ze strany Slavie
rozpačitý, ale po rozvolnění opatření už byl vidět jasný posun nových hráčů.

V tomto trenérském tématu budu pokračovat i v případě Sparty Praha, kde si zřejmě nesedla představa předchozího trenéra Jílka o způsobu hry, i když představa správná. Naopak zkušený Václav Kotal se v tomto směru trefil do černého a Sparta v tomto kole
výhrou s Baníkem Ostrava 3:2 prodloužila sérii výher na osm soutěžních a sedm ligových utkání. Ze hry Sparty je cítit, že hráčská kabina funguje jak má, je soudržná (ne proto, že se hráči chtějí žduchat s hráči soupeře v zájmu spoluhráče) zejména ve hře. Trenér Kotal
vhodně kombinuje základní sestavy, jako klíčový se mi jeví útočník Libor Kozák.

Na rozdíl od konkurenta Tetteha (zdá se mi tlustý, tzn. zanedbaný fyzicky), Kozák je naopak osobností týmu ochotnou se obětovat pro tým, kromě 12-ti vstřelených branek, (vede tím tabulku střelců F:L, přitom na rozdíl od Kangy, který se trefil také 12 krát, Kozák vstřelil
všechny ze hry, Kanga 4 z pokutových kopů). Kozák je navíc velmi platný černou prací pro tým v obranné fázi včetně obranných standardních situací.

Krátce k Baníku Ostrava. Nelíbí se mi na jeho hře přehnaná agresivita až brutalita některých hráčů. Vyniká v tom Baroš, který už dokáže podle mého názoru týmu pomoci jen tím, že vytvoří na hřišti dusnou atmosféru a spoléhá se na to, že jí některý hráč soupeře
podlehne a rozhodčí bude k němu jako ostravské ikoně shovívavý.

Zmíním se ještě o jedné trenérské rošádě. Tím je Radek Kováč v Opavě, která v tomto kole uhrála bezbrankovou remízu v Karviné jen díky neschopnosti hráčů domácích proměnit šance. Trenéři Balcárek a před ním Kopecký museli odejít, protože prý hráli defenzivně, i tentokrát v Karviné to nebylo jiné. Trenér Kováč vystupuje v této fázi více jako kamarád hráčů (mám informace, že jeho příchod byl akcí kamaráda, dnes veterána týmu Opavy Pavla Zavadila). Já tyto začínající hlavní trenéry v nejvyšší soutěži z řad bývalých hráčů, bez trenérské zkušenosti jinde, navíc bez odpovídající licence nazývám „trenéry s hráčským myšlením“. A to je podle mého názoru i případ Radka Kováče.

Ve Zlíně povolali v boji o záchranu k týmu naopak zkušeného trenéra Páníka a výsledkem je 6 bodů ze dvou kol nadstavby, tentokrát po výhře 1:0 (opět z pokutového kopu zahrával ho opět Poznar).

V Olomouci se hrálo v utkání s Teplicemi bez branek, což si troufám říci vyhovovalo oběma soupeřům, proto se to dalo očekávat. Sigma se tím zachránila a já doufám, že hráči v sobě najdou dostatek motivace k tomu, aby v posledních třech utkáních uspěli. Atmosféra v klubu je totiž napjatá a pokud by motivaci nenašli, tak to může negativně ovlivnit boj o sestup do FNL. Teplice se touto remízou hodně k záchraně přiblížily.

V severočeském derby Jablonce s Libercem se oba soupeři rozešli s remízou 1:1, ovšem na hřišti to tak idylické nebylo. O vyhrocené atmosféře svědčí 12 žlutých karet hráčům a tři žluté a jedna červená pro členy realizačních týmů. Stejně jako olomoucká Sigma a částečně Teplice už mají vlastně splněno i Slavia a Plzeň.

Já doufám, že půjdou v dalších utkáních odhodlaně za třemi body tak, jak jsou trenéry připravováni a vedeni.

Připravil Václav Prokůpek