Silniční cyklistika

Francie na vítěze Tour de France čeká už 34 let

Ta otázka je už evergreenem. Kdy konečně opět vyhraje Tour de France domácí cyklista? Čekání trvá už zdánlivě nekonečných 34 let. Muž, který to naposledy dokázal, se mezitím stal 64letým farmářem. Mohli by letos do jeho stop vstoupit Thibaut Pinot, Juliane Alaphilippe či Romain Bardet? Psal se rok 1985. Toho roku na cyklistickém nebi nadále jako stálice zářila hvězda první velikosti jménem Bernard Hinault.

Ta otázka je už evergreenem. Kdy konečně opět vyhraje Tour de France domácí cyklista? Čekání trvá už zdánlivě nekonečných 34 let. Muž, který to naposledy dokázal, se mezitím stal 64letým farmářem. Mohli by letos do jeho stop vstoupit Thibaut Pinot, Juliane Alaphilippe či  Romain Bardet? Psal se rok 1985. Toho roku na cyklistickém nebi nadále jako stálice zářila hvězda první velikosti jménem Bernard Hinault. Před 14. etapou Tour 1985 tento francouzský „Jezevec“ vedl už o pět a půl minuty. Nuda, vykládali fanoušci. Ne nadlouho. Hromadný pád 300 metrů před cílem v St. Etienne vše změnil. Lídr závodu si nadvakrát zlomil nosní přepážku, jeho oči „zdobily“ dva monokly, z obličeje mu crčela krev.  Zbytek Tour de France se pro něj stal očistcem, v řídkém horském vzduchu stále hůře dýchal, navíc se přidaly potíže s bronchitidou.

 

„Překoná Pyreneje?“ ptali se všichni.

V etapě do Luz Ardiden bylo Hinaultovi na Tourmaletu špatně, zle, úplně nejhůř. Odjeli mu Španěl Delgado, týmový kolega LeMond a třetí muž celkové klasifikace Roche, největší hrozba.

LeMond byl toho dne plný síly, ale týmový šéf Paul Köchli jej kvůli Hinaultovi stáhl zpět. Francouz uhájil celkové vedení 2:25 minuty, ale LeMond cítil křivdu a vykládal: „Mohl jsem si dnes obléci žlutý dres. Jenže oni mi zakázali vyhrát tuhle Tour.“

S odstupem mnoha let Američan dokonce řekl: „Hinault si nezasloužil vyhrát. Tour není o tom, kdo je nejsilnější první týden, ale po celé tři týdny. Jestliže na ní měl špatný, velmi špatný den, nezasloužil si ten titul. Ale nejsem naštvaný na něj. Byla to konspirace Köchliho a Tapieho (majitele týmu – poznámka redakce). Ti mu ten pátý titul dali.“

 

Každopádně když Bernard Hinault na Champs Elysées popáté v kariéře pozdvihl trofej pro šampióna Tour de France, naprosto nikoho by nenapadlo, že déle než tři desetiletí bude Francie na další titul z Tour čekat.

 

Letos se největší favorit Chris Froome, čtyřnásobný šampión, ocitl mimo hru. Pád při projíždění trati časovky na závodě Dauphiné ukončil sezonu britského cyklisty.  O týden později se potloukl na závodě Kolem Švýcarska také obhájce titulu Geraint Thomas, jehož forma je v současnosti záhadou. A následně start na Tour odpískal loni druhý Tom Dumoulin.

I proto vyšel významný francouzský deník L’Equipe před letošní Tour de France na titulní straně s obřími fotografiemi Thibauta Pinota a Romaina Bardeta a s titulkem: „LETOS NEBO NIKDY.“

Ano, jistě. Kdy, když ne letos, má francouzské čekání skončit, domnívají se fanoušci od Vogéz po Gaskoňsko. Zásadní otázka ale zní: Mají na to Pinot, nebo Bardet, aby toto čekání ukončili? Mají na to jak fyzicky, tak psychicky? Je jim 29, respektive 28 let. Zkušeností s Tour i s francouzským tlakem už nabrali víc než dost. Letošní profil závodu by jim měl vyhovovat. Jde o vrchařskou trať, se sedmi vrcholy nad 2000 metrů. Obě časovky, bruselská týmová i 27kilometrová individuální, budou na programu dříve, než závod pronikne do Pyrenejí a Alp.Budou schopni konkurovat největším favoritům?

 

 

Nebude je srážet, že jejich podpůrné týmy nedosahují ani zdaleka kvalit Ineosu, Movistaru, či Astany? Z toho Bardetova navíc nyní vypadl Pierre Latour, loňský majitel bílého dresu, který by s ním za normálních okolností zůstával co nejdéle v kopcích. Latourův návrat po únorové zlomenině lopatky neprobíhal tak, jak si bossové týmu Ag2R La Mondiale představovali, jeho výkon na francouzském mistrovství byl nepřesvědčivý.

„Po dohodě s Pierrem jsme se jej proto rozhodli vyřadit ze sestavy pro Tour,“ uvedl manažer stáje Vincent Lavenu. „Stále se při závodech trápí. Poslat ho na Tour by bylo riskantní.“

 

Thibaut Pinot, lídr stáje Groupama-FdJ, na poslední chvíli nikoho ze svého týmu neztratil, je však otázkou, zda se už vypořádal s určitým psychickým blokem, který v minulosti z Tour a z francouzského očekávání měl.

Pinota čeká jeho sedmá Tour. V roce 2014 skončil třetí, ale nikdy poté se k umístění na stupních vítězů ani nepřiblížil. O rok později byl patnáctý, v následujících dvou sezonách nedokončil. Neustále jej srážely nemoci, zranění, ale zároveň přiznal, že se obtížně vyrovnává s tlakem, pod nímž se ve své vlasti ocitá.

Loni se rozhodl pookřát na Giru, kde držel před poslední horskou etapou třetí místo, jenže předchozí úsilí si vybralo svoji daň, pod Cervinií zkolaboval, ze závodu odstoupil. Tour vynechal. Následně ale vyhrál dvě etapy na Vueltě, vyhrál i podzimní Monument Kolem Lombardie. „Thibaut Pinot je novým mužem,“ míní nyní manažer týmu Groupama-FdJ Marc Madiot.

Přispět k tomu měla také strategie, kterou v týmu vymysleli. „Chtěli jsme, aby častěji závodil ve Francii než v zahraničí, aby si tak zvykal na francouzské závodní prostředí a zároveň se plně koncentroval na Tour.“

Letos tak Pinot ovládl francouzské etapové závody Tour de l’Ain a Tour du Haut Var ze série Europe Tour. Šéfové týmu FdJ věří, že loňská absence na Tour mu svým způsobem pomohla. Jak vykládá Marc Madiot: „Pokud jste Francouz a dlouhá léta jezdíte Tour, myslíte si - ‚Už toho mám dost.‘ Ale když pak během Tour sedíte doma na gauči, říkáte si - ‚Do háje, chtěl bych tam být.‘ Netlačili jsme na Thibauta. Nechali jsme ho, ať k takovému poznání dospěje sám.“

 

V úvodu této sezony na Tirrenu-Adriatiku i v Katalánsku ještě jako by Pinotovi něco chybělo, aby konkuroval nejlepším v prvních kopcích, ale v průběhu těchto závodů už byl konkurenceschopný. A na Dauphiné byl rovnocenným hráčem s absolutní špičkou, jakmile se závod dostal do kopců! Zdálo se, že formu pro Tour ladí výborně. Stejně jako na Tirrenu skončil na Dauphiné pátý. „I proto, že profil Dauphiné s dlouhou časovkou mi nevyhovoval,“ říkal. „Pocity mám dobré, forma je, jsem i mnohem zkušenější, než když jsem jel Tour naposledy. Nechci říkat moc hlasitě, že zaútočím minimálně na pódium, ale určitě to udělám.“

 

Romain Bardet, letos pátý na Paříž - Nice a desátý na Dauphiné, měl zatím sezonu výsledkově o něco horší - a také zdravotně komplikovanější. V březnu upadl v Katalánsku při sjezdu v rychlosti 70 km/h. Způsobil si pohmožděniny v oblasti žeber, naštěstí si však žádné nezlomil. „Měl jsem tehdy obrovské štěstí, že to nedopadlo hůř,“ podotkl. „První dny po pádu byly velmi bolestivé, přesto jsem se mohl vrátit do tréninku relativně brzy.“

Tour absolvuje Romain Bardet posedmé v řadě, šestkrát po sobě skončil v Top 10. V roce 2016 byl druhý, předloni třetí, loni šestý. Bardetovou velkou slabinou bývaly vždy časovky.

 

„Ovšem letošní profil by mi měl sedět,“ řekl Bardet a dodal: „Je tam spousta dlouhých, vysokých kopců, což favorizuje jezdce, kteří jezdí agresivně jako já.“

Chtěl v rámci přípravy na Tour vyhrát jednorázový závod Mont Ventoux Challenge, jenže v jeho koncovce podlehl Španělu Jesusi Herradovi z týmu Cofidis.

Bardet se podle týmového manažera Lavenua musel naučit žít s velkým očekáváním fanoušků a médií. Nyní sám závodník říká: „Nemyslím na to, že Francouz tak dlouho nevyhrál, i když to každý kolem mě připomíná.“

Lavenu slibuje: „Chceme letos ovlivňovat vývoj Tour našimi činy a být na ní úspěšnější více než loni, kdy jsme hned v úvodních dnech ztratili tři jezdce.“

Bardet i Pinot doufají, že na úpatí Alp dojedou v dosahu žlutého trikotu. Jsou přeci domácí Francouzi. A Francie stále čeká na domácího vítěze!

 

                                                             Václav Prokůpek, www.cyklonews.cz

 

 

REDAKCE