Silniční cyklistika

Václav Prokůpek: Tour de France

Tour de France je nejznámější etapový cyklistický závod, který se jezdí už od roku 1903 s výjimkou pauzy způsobení první a druhou světovou válkou. Místem konání je Francie, avšak v průběhu tří týdnů, po které tento cyklistický svátek trvá, se cyklisté podívají i do okolních států. Třítýdenní závody, tedy Grand Tours, jsou pouze tři, a to právě Tour, Giro d'Italia a Vuelta. Během tří týdnů cyklisté ujedou okolo 3500 kilometrů.

Tour de France je nejznámější etapový cyklistický závod, který se jezdí už od roku 1903 s výjimkou pauzy způsobení první a druhou světovou válkou. Místem konání je Francie, avšak v průběhu tří týdnů, po které tento cyklistický svátek trvá, se cyklisté podívají i do okolních států. Třítýdenní závody, tedy Grand Tours, jsou pouze tři, a to právě Tour, Giro d'Italia a Vuelta. Během tří týdnů cyklisté ujedou okolo 3500 kilometrů.

Na Tour de France jsou jak rovinaté, tak horské etapy, a vždy je zde alespoň jedna časovka. Vedoucí celkového pořadí obléká žlutý dres (maillot jaune), vedoucí horské klasifikace má bílý dres s červenými puntíky, vedoucí pořadí, co má 25 či méně, vozí bílý dres a zelený dres (maillot vert) má rezervován Peťo Sagan :-D

První Tour de France se jela v roce 1903. Géo Lefévre, tehdy šestadvacetiletý cyklistický novinář, navrhl svému šéfovi uspořádat cyklistický závod, díky kterému by se udělala reklama novinám, ve kterým psal. To se mu povedlo a náklad se zdvojnásobil. Deník L'Auto vycházel na žlutě tištěných listech, a tak měl lídr Tour de France žlutý dres pro jeho lepší odlišení v pelotonu. Prvního ročníku se zúčastnilo 60 cyklistů (z toho pouze 21 dojelo) a vyhrál jej Maurice Garin. Ten vyhrál i následující Tour de France, avšak následně o titul přišel, když bylo prokázáno, že užil podporu automobilu.

První ročníky Tour de France byly bezesporu náročnější, než současné ročníky. Etapy měly i přes 400 kilometrů a jely se dnem i nocí. Ostatně první Tour de Franc tvořilo pouze 5 etap a celková délka byla 2428 kilometrů. Po druhé Tour však závodění v noci odpadlo, neboť mnoho závodníků v noci využívalo zakázané pomoci automobilů. Není se čemu divit, když cyklisté jezdili bez pomoci ověnčeni náhradními dušemi na těžkých kolech, které ani neměly přehazovačky.

Závodní tratě byly špatně značené a na cyklisty se v provozu nebral ohled. I fanoušci byli drzejší. Sice na cyklisty nejspíše nikdo nelil moč jako na Chrise Frooma, avšak běžně se stávalo, že fanoušci jiných cyklistů na silnici nastražili hřebíky, aby protivníci píchli.

Prvních ročník se též mohl účastnil kdokoli chtěl. Až ve třicátých letech minulého století mohly Tour jet pouze cyklisté v týmech. Dnes se Tour mohou účastnit pouze pozvané týmy nebo UCI týmy.

Ačkoli se Tour od svých prvních ročníků proměnila k nepoznání, stále platí, že závodník, který všech 21 etap dokončí v nejkratším čase, je vítězem. V současné době je však vidět minimum bezhlavých a neplánovaných útoků jednotlivců a závod ovládá týmová taktika. Tour je rozhodována jedním či dvěma postupnými nástupy v Alpách či Pyrenejích. Nástupy cyklistů bývají pohlceny týmem diktujícím tempo, v posledních letech týmu Sky (Ineos/Grenadiers).
Tour de France si za svoji více než stoletou historii prošla mnoha skandály. Nic to nemění na tom, že se jedná o závod, který každoročně k televizním obrazovkám přitáhne miliony fanoušků z celého světa, a to i těch, kteří běžně cyklistiku nesledují. Tour de France je tak fenoménem, který z nejlepších závodníků dělá legendy sportu, ke kterým mladí cyklisté vzhlížejí.

                                             Václav Prokůpek

 

REDAKCE